Pro pokračování rozhovoru se starostou Davidem Šimkem jsem zvolil místo trochu symbolické – park Patriotů a kótu 453. Pozoruju cvrkot na cyklostezce a ve Vodárenském lese a trochu pokukuju po starostenském stromě v parku. Chystám se na druhou část povídání SPOLEČNĚ S VÁMI... a projíždím sociální sítě, jen tak... pro inspiraci.
A už se objevuje lídr pelotonu... asi je v úniku, protože jede sám...
Ahoj. Když nestíháš, máš jezdit autem...
Autem? Dnes? Po městě? I pěšky bych tady byl rychleji...
No jo... kruháč otevřen, přijde přívalák a všechno je zase blbě... voda na silnici, voda v řece, voda v potoce.. voda všude...
Ano, je to tak. Můžeme prostě za všechno, vše je špatně. Na druhou stranu jsme si to mohli vyzkoušet, jak jsou investice do protipovodňových opatření účinné a jak to vlastně všechno funguje. Ono to všechno souvisí se vším. Ale málokdo dokáže říct, jak by taková průtrž dopadla, kdybychom ta opatření nedělali, anebo se na nich nepodíleli. Fakt je ten, že počasí se začíná chovat nestandardně a velké množství vody v krátkém čase a na jednom místě nás staví před nutnost měnit náš přístup ke krajině. Koneckonců i tento park a budoucí biotop je dokladem toho, že vodu v krajině potřebujeme déle zadržet.
A není to problém i vnitřního města? Zastavěná plocha, parkoviště... trávníky nikde...
Jistě. Žijeme prostě ve městě. A je to, řekl bych, daň z komfortu života. Asfalt na silnicích zůstane asfaltem, chodník chodníkem. Jak by se ti líbilo jezdit domů po nezpevněných cestách a šlapat bláto?
...nevím, jestli sis toho všimnul, ale tady se ptám já...
Promiň... (směje se) Je to fakt složité... třeba u nových staveb se musí řešit zadržování dešťové vody... budují se průlehy, jímky...
Jak říkáš, i když nevím, co je to průleh...
U tělocvičny Šapito jsou hned dva... jsou to ty ďolíky v travnatých plochách...
Pozval jsem si tě sem na kopec schválně. Kritici parku Patriotů tvrdí, že v kopci je stavební suť a vůbec budování parku je jaksi podivné...
Hmm... suť zde žádná není. Tady ten kopec je z podorničí z průmyslové zóny a dovezla ji sem na vlastní náklady firma Schaeffler, která kopec i vymodelovala. Je to jen zemina z jiného konce města. Ten druhý kopec je zase z naší hlíny, která nám zbyla ze stavby kanalizace a cyklostezky do Vendolí.
No, a podivné budování... snažíme se o to, aby tento jihozápadní zelený prstenec byl klidovou zónou pro relaxaci. A proto jsme se zapojili do mnoha dotačních programů a byli jsme úspěšní... Vodárenský les, cyklostezka, naučná stezka, geopark, griloviště, sochy řezbářů, zeleň, biotop, stezka Věkem Země, ovocný sad, stromy Svitaváků... co ti k tomu mám říct... snad jen to, že bych řekl, podle toho, kolik tady potkávám lidí, že jdeme správným směrem.
Zmiňuješ dotace... prostor pro zlodějny...
No jo, no... (David zvážní)... toto už není o politice, vizích, slibech a možnostech. Je to o trpělivosti a o odvaze a ochotě do toho papírového kolotoče dotací vstoupit. Žádný národní dotační titul nemá stejné podmínky a parametry. Bohužel. Co požaduje jedno ministerstvo, to jiné nechce a potřebuje něco jiného. Jsou města, která na dotace rezignovala. My jsme se vydali právě opačnou cestou. Máme dlouhodobě fungující centrum podpory projektů, vyzkoušeli jsme si proces v první vlně evropských dotací v roce 2005 a daří se nám.
Tvrzení, že dotace jsou prostorem pro zlodějny... to prostě může říct jen ten, kdo o dotacích vůbec nic neví. Jasně, v novinách si přečteš, že někde je podezření ze zneužití dotace, tam a onde došlo k pochybení a sankcím. Z toho pak plyne to zobecnění, že všechny dotace jsou zlodějinou. V novinách se totiž už nedočteš, zda se podezření potvrdilo, či ne. Zda vyměřená sankce byla oprávněná... ale to původní tvrzení mezi lidmi žije dál.
Ale Svitavám se toto vyhýbá...
Nemusí to být pravidlem... to, že zatím vycházíme dobře v mechanismech několikastupňových dotačních kontrol, je zatím velmi potěšitelné. Mohou být vyměřeny sankce, to ano, ale nejsou to závažné věci. Tu a tam se prostě stane, že do monitorovacích zpráv nenapíšete vše, co by tam mělo být a pak začíná takové to úřední „handrkování“.
Pravdou ale je, že když slyším slovo projekt, mám husí kůži...
Jo, to souhlasím... nejhorší jsou ale termíny. Na některá vyjádření, zda peníze na projekt dostaneš, čekáš i rok. A potom ti to přiklepnou s tím, že musíš profinancovat do konce roku... copak u měkkých projektů, to se s tím třeba ve škole popasuješ. Ale u investice, kterou ti přidělí v listopadu s tím, že v prosinci musí být vyúčtováno...
Pamatuju si, jak Jiří Brýdl v době rekonstrukce náměstí sklesle chodil a říkal, že jsme se na to nevys... lidi mě ukamenujou...
...jo, přesně... dělala se Pražská... bylo to špatně... teď se dělal kruháč... byl jsem za idiota... lidi pak ani nerozlišují, že investici nedělá město... řeší to, že se nemohou dostat z bodu A do bodu B, ale může za to město, starosta, rada...
Nemáš náhodou někde spočítáno, kolik město na dotacích za poslední čtyři roky získalo?
Náhodou ano... (děsně se směje)
Proč se směješ?
Jakej máme improvizovanej rozhovor... náhodou to číslo mám...383 671 000 korun...
Víš, že to je jeden roční rozpočet města? Třeba v roce 2015 byly příjmy plánovány 382,567 milionu...
Ano, je to tak...
A ta poslední zpráva je, že budeme zastřešovat zimák...
Musím říct, že se v některých lidech moc nevyznám. Když jsme se dozvěděli zprávu, že nám byla potvrzena investiční dotace ve výši 17 milionů, měli jsme ohromnou radost. Zprávu jsme zveřejnili a v následných diskuzích na sociálních sítích zjistíš, že je všechno špatně a že je pozdě a že je to kvůli historické neochotě vedení města s chybějícím zastřešením něco dělat.
???
Víš sám dobře, že zastřešení zimáku je evrgrýn všech voleb a všech stran. Máme nový stadion jako otevřený park, soukromníci investovali do kurtů, zastřešili je, přibyla víceúčelová hala Šapito. No a nyní je na řadě zimák. Stadion se otevřel 2010... a je 2018... čili osm let... ani Sdružení pro město Svitavy (SPMS) nikdy tvrdě neřeklo a neslíbilo, že zastřešíme, ale že se bude snažit o to, abychom zastřešili a zůstali v režimu spolufinancování... Opravdu je rozdíl, jestli vás investice bude stát třicet milionů, anebo patnáct...
Myslím si, že to rozumně uvažující člověk pochopí...
Ano, snad... zase, abys to viděl jako celek... i ta dotace 17 milionů má jeden háček, který je v podmínkách dotace... musíme tuto částku profinancovat do konce roku 2018. Zbylou část investice pak můžeme realizovat i v roce 2019.
A lze to? Zase jsou zákonné lhůty pro výběrová řízení... námitky firem, odvolání...
Věřím tomu, že ano. V nejbližší době rada vyhlásí výběrové řízení a bude doufat, že se do soutěže někdo přihlásí a že vysoutěžená cena bude příznivá a městem ufinancovatelná. Na konci srpna uvidíme, jak se to celé poskládá, protože pak i dodavatel bude mít pouze 4 měsíce k realizaci první části.
Ale určitě ne k realizaci celé stavby...
Ne, to určitě ne. To se stihnout nedá, ale počítáme, že se sezóna 2019–20 bude pod střechou a v České republice tak vznikne třetí hokejbalový zastřešený stadion a naším záměrem je provozování ledové plochy od listopadu do března...
Hmm... takže led v srpnu nebude?
Nečti ten facebook... Víš, co je zajímavý? Sedm let podáváme žádost o dotaci na tento projekt, a to se stejnými parametry, které v minulosti podpořil dnes již neexistující hokejový oddíl...
Ten pouze pozastavil činnost...
Uvidíme, jak se probere. U piva to vypadá jinak než v reálu. Bude zastřešeno, čtyři, pět měsíců bude led, takže jsem zvědavý, zda se někdo z kritiků najde a začne trénovat třeba malé děti. Na to se moc těším.
Jakou prioritu bude mít Sdružení pro město Svitavy (SPMS) do roku 2022?
No, v první řadě dokončit všechny zahájené projekty. A poté zlepšovat infrastrukturu ve všech oblastech. Takže terminál u vlakového nádraží, stavbu seniorcentra v bývalém klášteře, projekt Šance, regulaci řeky, chodník v Lačnově a krytý bazén...
Hm... bazén... první výběrko se zastavilo kvůli ceně... 187 milionů za stavební práce...
Jo, je to raketa, co? Obávám se ale, že další výběrové řízení to opět zvedne, neumím to říct. Víme jen, že bazén udělat musíme. Už jen z toho důvodu, abychom Svitaváky dostali zpět do Svitav. Já osobně, to musím přiznat, taky jezdím do Litomyšle a nejsem sám. To chceme změnit. Ale rozhodnutí bude vždy na zastupitelstvu. To se rozhodne, zda investici realizovat, anebo jít prostě od toho. Zvolit nějaký režim údržby... neměnného stavu.
...a koupaliště?
Ach jo... i toto máme spočítáno... jeho rekonstrukce by přišla zhruba na 60 milionů... takže, ta vize je – v první řadě vezmeme technologii na úpravu vody z krytého bazénu a instalujeme ji na koupaliště. Tímto krokem můžeme otevřít koupaliště už s prvními horkými dny.
...a nepomohlo by – v rámci úspor – mít pro areál vlastní vodu? Studnu?
Ano i ne...
???
Máme to vymyšlené, vedoucí bazénu Filip Tomanec se tím zabýval. Jenže má to jeden podstatný háček. Vodárenská Svitavy, od které bereme vodu, musí dodávat do sítě objem vody, ze kterého se počítá celková cena vodného a stočného ve městě. V případě, že z kalkulace vypadne takový velký odběratel vody, kterým je areál bazénů, změní se i kalkulační vzorec a dojde ke skokovému zdražení vody ve městě... Městu by to pochopitelně úsporu přineslo, ale ty peníze by se vzaly od firem a veřejnosti.
Trochu zvrácený systém... čím víc šetříš, tím je to dražší...
Je... vadí mně to, a není to pouze u vody, která bude stále vzácnější. Jsou to energie obecně, odpady... je to vzorec chování lidí k prostředí kolem nás.
Že se zase vracím k dopravě... obchvat města?
Taky dobré téma... veřejné tajemství je, že by se mělo začít stavět letos...
Počkej, počkej... slyšel jsem dobře? Letos? To jako fakt letos?
Příští týden ve čtvrtek jedeme na jednání...
Davide, máme to už dlouhý, musíme končit, taky musím se psem... obchvat taky nikoho nezajímá. Takže to dokončíme příště. Co?
Tak ti pěkně děkuju...
