MUDr. Monika Palatková (47 let)

MUDr. Monika Palatková

Vystudovala medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, od roku 1996 je lékařkou na oddělení zobrazovacích metod ve Svitavské nemocnici. Je vdaná, má 3 děti a fenku boxera. Ve volném čase se věnuje rodině, sportu, studiu angličtiny. Ve SPMS je nováčkem, ale dění ve Svitavách ji není lhostejné. Chtěla by se věnovat problematice zdravotnictví, sociálním záležitostem ve městě  a životnímu prostředí.

Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.

Když nejde o život, nejde o nic

Když jsem tě poprvé viděl, tak jsem u toho ležel, na sobě jsem měl nějaký sliz a bál jsem se, že to bude bolet... ale ono nic, jen na monitoru nějaké barevné fleky...

Až jsem se trochu lekla, kde že jsme se to potkali. Ale ty fleky, přestože nejsou barevné, ale šedé, mně uvedly na pravou míru. Takže při mé práci  na ultrazvukovém pracovišti. Pracuju jako lékařka na oddělení zobrazovacích metod ve Svitavách, tak se jmenujeme – je to rentgen, ultrazvuk, CT, denzitometrie - vyšetření, která jsou nepostradatelná pro diagnostiku většiny onemocnění. A ten sliz, to je gel, taky mne nebaví, ale umožňuje přenos ultrazvukových vln, sonda funguje jako vysílač i přijímač. Obávám se, že vyšetření nasucho by nebylo přínosné.

Nejsi rodilá Svitavanka...

Ne. Poprvé jsem přijela do Svitav za kamarádkou během studií začátkem devadesátých let, v době rekonstrukce náměstí. A v roce 1996 jsem zde dostala práci a usadila se zde natrvalo. Mám tři skvělé děti, které studují na místním gymnáziu, sportují, hrají na hudební nástroj. Manžel je lékař a pracuje rovněž ve Svitavské nemocnici.

Zajímavé... a pak že to není atraktivní město...

Když jsem měla malé děti, město se mi zdálo ideální pro rodiny s dětmi, akorát velké, abych zde našla veškeré vybavení, spousta hřišť, pár kroků do přírody a akorát malé, aby se tady lidé navzájem i trochu znali.

...tady to mám bez práce, on ten rozhovor jde samospádem...

Musím říct, že se mi líbí, jak se ve městě pořád něco rekonstruuje, máme krásné parky, halu, stadion, upravené okolí města, rybníky, cyklostezky... A to je dobře. Jsem velmi ráda, že žiji právě tady.

...dívejte...

Když slyším Svitavy, vybavím si náměstí, Rosničku a děti, možná proto, že chodím tam, kde je často potkávám, bazén, stadion, ZUŠ, v práci... taky mi přijde, že jich spoustu znám.

...moderátor je naprosto zbytečný...

To náměstí... Pořád krásné. Líbilo by se mi, kdyby bylo živější, kavárny, hospůdky, zahrádky, obchůdky s krásnými věcmi, obchůdky s nepotřebnými věcmi, trhovci, aby člověk mohl chodit po městě a třeba se jen dívat. Mám hrozně ráda, když se na náměstí něco děje, Svitavské slavnosti, adventní trhy, koncerty...

...jdu si uvařit kafe...

Mým oblíbeným místem je areál Brand, kam chodím běhat s kamarádkou, nebo se psem a svitavský stadion – úžasné místo, plné života téměř celý rok. Máme krásnou novou úpravu zeleně, spoustu možností k trávení volného času aktivně i pasivně a nápad s dřevěnými sochami byl skvělý, jedinečný.

...zapomněl jsem na cukr...

Ptal ses na můj volný čas? Ve volném času sportuji, čtu a studuji angličtinu v jazykovém kurzu na gymnáziu. Ze sportu preferuju běh, jako bezpečný sport na skvěle upravených lesních cestách v bezprostředním okolí města, na čerstvém vzduchu si krásně vyčistím hlavu, utřídím myšlenky.

...blbnu, vlastně nesladím...

Oblíbená kniha je „To by se zvěrolékaři stát nemělo“ - plná laskavého humoru a úcty k životu, lidem, přírodě. Taky jsem původně chtěla být zvěrolékařem.  

...vyřídím si mejly...

Když jsem přišla poprvé na sezení Sdružení pro město Svitavy, kam jsem byla pozvaná, spíše jsem se chtěla trochu porozhlížet a ujasnit si, co bude dál. Pro nováčka je nejtěžší se zorientovat v problematice. Vybrala jsem si obor zdravotní a sociální, který mi je vzhledem k práci nejbližší. Byla jsem se podívat v azylovém domě pro matky s dětmi, v azylovém domě pro muže, v krizovém centru, na farmě v Květné. Je dobré, že osoba v nouzi se má kam obrátit o pomoc, že jednotlivé složky sociální péče spolupracují. Lidi, kteří péči nepotřebují, to možná trochu odsuzují a fráze, že „síla společnosti se posuzuje podle toho, jak se dokáže postarat o své nejslabší členy“ je sice trochu otřepaná, ale pravdivá. Měli bychom podat pomocnou ruku, umožnit zařazení do života, ale také i trvat na nějakých pracovních aktivitách, což by mohl splňovat projekt Šance. Vůbec si netroufnu odhadnout, co všechno v komunální politice můžu změnit, ale je to potřeba alespoň zkusit.

Kde jsme to skončili? Na ten gel jsem se tě ptal... tady: co bys chtěla změnit?

To co se mi nelíbí a jistě i většině občanů?  Lze zakázat  pití alkoholu na veřejném prostranství a  povalování bezdomovců na náměstí? Taky se mi jeví Svitavy jako město přeplněné auty - určitě by pomohlo zjednosměrnění některých ulic, parkování vozidel pouze v jednom směru. Oživení náměstí by možná prospěly  parkovací karty  pro občany města. Měli bychom pokračovat v budování cyklostezek - propojit Svitavy s okolními vesnicemi cyklostezkami (Koclířov, Kamenná Horka), vytvořit bezpečný cyklistický koridor městem. Chtěla bych více zeleně...

Máte dotaz? Použijte formulář a napište nám.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů