Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.
Jak vždycky říkal Mario. Sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo. No, on sice neříkal sranda, ale myslím, že je to každému jasné.
Kdybys byl malířem... fotografem... já nevím, čím ještě, co by se stalo objektem tvého zájmu? Neodpovídej jako většina chlapů, že žena...
Pohled na prosluněné letní náměstí. V popředí dům U Mouřenína vedle Stará radnice a pohled až ke kostelu - klid, světlo, teplo. Ale máme opravdu spoustu krásných míst, těžko vybírat jedno... ne...nevyberu. Mám rád Vodárenský les, oproti tomu se mi líbí Fabrika a její zázemí a zákoutí nebo hala Na Střelnici, stadion...
Fakt? Myslel jsem teda na úplně něco jiného...
Počkej, teď už vím, rád si odpočnu na Discgolfu.
No jistě... tácky přece patří do koše...
Ano, přesně... ale bavím se u toho.
Viděl jsem tě na pódiu jako hudebníka...
Hmm, hudební zákoutí kultury... Od amatérské tvrdé hudby po sborový zpěv, napříč všemi styly. Snad pouze ne „dechna“ a „techna“ – tomu moc nerozumím. Rád se zapojím do moderování nebo přípravy nejrůznějších akcí. Jsem členem SUE - Svitavy ukulele ensemble. Ukulele jsou bomba a ještě ten název...
...nebo jsme se potkali při vymýšlení té noční Můry...
Jo... vymýšlení her pro děti i dospělé mě baví... ta noční týmová Můra je pecka...
To mně chvíli povídej... není nic lepšího, když ti ve dvě hodiny po půlnoci zazvoní telefon...
Jak to? To nesměli... je to na diskvalifikaci. Jinak, ptáš-li se na můj vztah k sportu, tak ten vrcholový jsem nikdy nedělal. Ambice mi samozřejmě nechyběly, ale tak nějak jsem si říkal, že tuto oblast vynechám. Discgolf, lezení po skále, turistika... normálně... a jsem fanoušek HC DYNAMO Pardubice :-D
Ty jsi z těch, kterým se říká táborové děcko...
Když jsem jako dítě a později jako instruktor přičichl k táborům, tak mě prostě nejvíce bavilo být tím, kdo vymýšlí a zprostředkovává zábavu a akci ostatním. To mě v různých časových etapách a životních období provází stále. A dokonce se z toho stala moje práce. A to je skvělé!
Ale už nás se ženou nebavilo si děti jen půjčovat, takže máme nádherného synka Václava... prostě pohoda, jazz. Co víc si můžeš přát.
Jsi jedním z mála ve Sdružení pro město Svitavy, kteří nesou dál rodinnou štafetu. Dokonce jsou na společné kandidátce...
Rodinná firma :-D Můj děd, Václav Koukal, a celá naše rodina (díky němu) podporuje hodnoty SPMS. Jedním z hlavních přínosů je například nepříslušnost k politické straně. Věřím v dobré lidi ve Sdružení pro město Svitavy. Vidím spoustu výsledků. A to je i důvod, proč se chci angažovat. A jestli se ptáš na můj světový názor – shrnu to asi tak: panem mluvčím Hradu jsem byl v naší textové konverzaci označen za „Kavárenskou spodinu“. Toho si opravdu vážím a považuji za nutné se takto představit.
Jakou má pro tebe hodnotu slovo „svoboda“?
Jako sůl. Jen ji musíme pěstovat jako květinu a nekašlat na ni. Sledovat ji, pomáhat jí a bránit ji.
