Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.
Každý den si najdu něco pozitivního…
Co se ti hned vybaví, když se mluví o Svitavách?
Město, kde jsem se narodila, chodila do základní a střední školy, ze kterého jsem se ve dvaceti letech odstěhovala a po pětatřiceti letech se sem opět vrátila, ale stále jsem byla součástí Svitav.
Kam bys vzala své přátele při návštěvě Svitav?
No, to zase tak jednoduché není... asi bychom chodili po okolí, kolem Rosničky, po Vodárenském lese, parku Patriotů... na stadion. Všude tam, kam chodím a kde potkávám přátele a milé lidi.
A jsou místa, kterým se raději vyhneš?
Nedá se říct, že bych se vyhýbala, ale dokážu si představit proměnu Schindlerova háje na jedinečné klidové prostředí, třeba s bazénem a wellness - to by byl ráj, ne?
A nehrnula bych se na náměstí v době, která není zrovna živá, tedy popracovní. Není to pěkná vizitka města, co se děje kolem morového sloupu. Jistě, myslím bezdomovce, i když vím, že se to stále řeší a vůbec to není jednoduché. Není to problém pouze Svitav.
Kam chodíš za zábavou?
Udivuje mě, když slyším, že se ve Svitavách nic neděje. To já si tedy nemyslím, někdy mám naopak pocit, že je několik akcí v jeden den a já nevím co vybrat, kam dříve jít.
Třeba zápasy v hale Na Střelnici – to je něco! Ať nynější Tuři, tak dřívější zápasy našich reprezentantů ve volejbale. A stadionem jako ve Svitavách se nemůže pochlubit řada větších měst, než jsou Svitavy. A o sportech na rekreační úrovni ani nemluvím – opravdu si může vybrat každý. Nakonec jsem toho příkladem, když jsem na podzim roku 2015 začala navštěvovat HEAT, který jsem si velice oblíbila. Díky tomuto sportovními odvětví jsem získala řadu nových přátel a známých.
Počkej, trochu nevím, o čem mluvíš... na co bych se tě... nakupuješ ráda?
Co bych to byla za ženu, kdybych neměla ráda nakupování! No hlavně boty, to je moje...
Tomu taky moc nerozumím... a zkoušíš si obě boty?
???
No, nic... co třeba jídlo a pití?
Mám ráda dobré jídlo – hlavně, co se kvality a nikoli kvantity týká, hlavně tedy sladké. A to bohužel ve Svitavách není moc velký výběr, jsou ale výjimky a tam ráda chodím – například Andělská kavárna, kde je krásný výhled na náměstí, i když někdy shlížím na naše spoluobčany – bezdomovce, kteří posedávají na lavičce a popíjí svá oblíbená „značková“ vína. U toho často přemýšlím, jak tomu zamezit. Ale ještě jsem na nic účinného nepřišla.
Co čteš?
Hlavně detektivky. Poplach v Kovářské uličce a Malý Bobeš :-D Víš, že jsem se se spisovatele Plevou setkala a dopisovala si s ním?
Proč jdeš do komunální politiky a proč v barvách Sdružení pro město Svitavy?
Znám to prostředí a znám lidi v něm, a tak bych chtěla něco ovlivnit. A Sdružení pro město Svitavy proto, že to není strana a je zde mnoho lidí, které znám velice dlouho a nesmírně si jich vážím.
Co bys změnila, mít tak kouzelnou hůlku?
Oživit náměstí - je velké přání nás všech, ale je to stále a stále dokola opakované a zatím nemáme recept, jak na to. A leta jsme se o to v kulturní pracovní skupině snažili. Chci prostě přiložit ruku k dílu a změnit to... a taky bych chtěla, aby mladí po studiích našli důvod, proč se do Svitav vrátit.
Kam by ses na tom pomyslném politickém spektru zařadila?
Nevím, jak to nazvat a kam se zařadit. Možná bude špatné, co řeknu, ale ne vše, co bylo dříve, bylo špatné a ne vše, co je nyní, je dobré. Nemyslím ani tak totalitu, ale třeba vzpomínám na základní školu a super lidí v ní.
