Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.
Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď. (Ota Pavel)
Žiješ v kraji, kde se snad každý pátý jmenuje Báča...
Moje rodina pochází ze Svojanova a z Hlásnice, patrně i z Rohozné, kde býval Báča snad každý druhý obyvatel obce. Ostatně na celém Svitavsku to není až tak neobvyklé příjmení. Já jsem se ve Svitavách sice nenarodil, ale žiji zde již tak dlouho, že se rodákem cítím. Prožil jsem zde neskutečné proměny města od šedého, otlučeného, nevýrazného v minulosti až po kvetoucí, barevné a atraktivní v současnosti. A také proměny svitavského školství…
…které jsi prožil jako kantor, dokonce na několika školách…
…ano, působil jsem zde na obchodní akademii a na gymnáziu. A vlastně i na učilišti, na jeho odloučeném pracovišti v Poličce. Mimochodem, je to ohromná výhoda mít zkušenosti ze tří různých typů škol. Práce učitele mě nesmírně těší, snad je to dáno tím, že pocházím z kantorské rodiny, že mě baví práce s mladými lidmi a že jsem měl štěstí na spolupráci s výbornými učiteli.
Málokdo ale ví, že jsi byl u zrodu prvního internetu ve Svitavách...
Na to rád vzpomínám. Když jsem působil jako ředitel na obchodní akademii, byli jsme v oblasti výpočetní techniky vždy o kus napřed, a to nejen v regionu. Najednou se objevil internet, s mým kolegou jsme se v polovině 90. let rozhodli, že internet „dotáhneme“ i do Svitav. Šli jsme za tím jako buldoci. A skutečně - byli jsme třetí střední školou, která v ČR měla internet. Spousta Svitaváků i novináři se pak chodili na obchodku dívat, co to vlastně ten internet je. A představ si, že první mail jsme poslali do Bílého domu prezidentu Clintonovi, jinou mailovou adresu jsme tehdy nenašli. K našemu překvapení během chvíle přišla odpověď.
Ředitel ekonomky, říkáš... svět se mění, co?
To tedy. Od roku 1992 jsem byl ředitelem svitavské obchodní akademie, od roku 1999 jsem ředitelem svitavského gymnázia. Pardubický kraj letos rozhodl o sloučení obchodní akademie s gymnáziem, proto budu od září 2018 řídit ještě obchodní akademii a vyšší odbornou školu. Mým cílem bude obor obchodní akademie ve Svitavách zachovat. Zároveň stojím v čele svitavské univerzity třetího věku, ve které od roku 2003 organizuji studium pro seniory. Pracovat s nimi je báječné. Jejich studijní nadšení někdy dávám za vzor i našim středoškolákům. Věnuji se také školskému managementu, který jsem vystudoval a který už 20 let vyučuji v Praze na Karlově univerzitě.
Já, když jsem nastoupil do muzea, tak jednu z prvních brožur místních autorů, kterou jsem zapisoval do karty, byla učebnice základů operačního systému MS DOS... jak se to stane, dát se na dráhu spisovatele?
Jejda, na tu „knížku“ jsem skoro už zapomněl, stejně jako na ten operační systém. Vydal jsem několik publikací. Nejpyšnější jsem na knihu „Literární toulky po Svitavsku“. Ostatně jsi mně ji, Radku, před 4 roky křtil. Teď mně vyjde další knížka – „Slovník spisovatelů Svitavska“. Je to jeden z mých koníčků, který můj zájem psát, tvořit propojuje se zájmem o literaturu, literární historii a také literární dění v regionu.
A co tvoje další hobby?
Škola mně bere téměř veškerý můj čas, takže svými koníčky vyplňuji jen čas, který zbude: od dětství sbírám známky, zajímá mě české i světové výtvarné umění, hudba (od klasiky přes folk až k rocku), rád čtu, chodím do kina, divadla,, mnoho let fotografuji, jsem členem svitavského fotoklubu, mám za sebou hodně výstav. Mám rád bílá vína, preferuji ta moravská. Rád se scházím s lidmi, kteří jsou pracovití, pečliví, drží slovo a přitom se umí smát. Přátelství považuji za jednu z největších hodnot. A opravdu to není nějaká fráze.
Co ty a sport?
Ač to na mě už není vidět, vždy jsem sportoval: závodně jsem hrál fotbal, hokej, tenis. Žádný z těchto sportů již aktivně neprovozuji, o to víc možná fandím. V mládí jsem dělal instruktora lyžování, sjezdové lyžování mě baví dodnes. Jezdím rád na kole a hraji golf.
Říkals něco o proměnách Svitav. Co ti zde dělá radost?
Mám radost ze všeho, co se v posledních téměř třiceti letech v našem městě povedlo: od rekonstrukce náměstí, přes sportovní halu, stadion, rekonstrukci parku, opravy sídlišť, Fabriku, Brand, cyklostezky, chodníky, vše kolem sociálních záležitostí až po Vodárenský les a park Patriotů, kam rád chodím na procházky s naším psem. Ale raduji se i ze stromků, které zasadili studenti v areálu naší školy, nebo z toho, že ve Svitavách kvete spolková činnost a že se lidé scházejí. Radovat se ze všeho je ostatně i mé životní krédo…viz výše - tím jsme rozhovor začínali. Mám ten citát báječného spisovatele Oty Pavla i na nástěnce ve škole.
A trápí tě něco?
Přestože město buduje neustále místa pro parkování, tak mě trápí nedostatek parkovacích míst, přemíra aut, která parkují na ulicích. Ve Svitavách se nesmíme smířit s tím, že je to celospolečenský jev.
Neunavuje tě komunální politika?
Díky tomu, co všechno se podařilo ve Svitavách udělat, tak ne. Tři volební období jsem byl za SPMS v zastupitelstvu města. Takovýto nezávislý volební subjekt, který je v podmínkách obcí naší země nejčastěji úspěšný, je mně sympatický. Nezávislost na stranických sekretariátech, pestrost profesí jednotlivých členů a to, že všichni jsou nějak úspěšní ve své práci a že je za nimi hodně vidět, to je to, proč jsem tak dlouho se SPMS spjat. Navíc jsme fakt prima parta, která se neschází jen v období voleb a která se o členy nezajímá jen v době, kdy je potřeba sestavit kandidátku.
Jistě od ředitele vzdělávacího zařízení asi nelze čekat, že by profesi nepřenesl i do práce zastupitele...
Vždy mě zajímala především problematika školství, proto mám radost ze zrekonstruovaných škol a školek, z toho, že město s přehledem ustálo populační výkyvy, že školy jsou moderní a umí si poradit s možností využívání evropských peněz…
...dotace, ale nejsou samospasitelné...
… jasně, obecně z těch evropských dotací opravdu radost nemám, vždy mám představu o jiném způsobu toku peněz tam, kde jsou potřebné. Ale když to jinak nejde, těší mě, že město čerpat evropské peníze efektivně umí.
A ještě něco pozitivního závěrem...
To tady budeme sedět ještě hodinu dvě. Máš tolik času?.... Dobře, tak třeba to, že se na podzim bude vdávat moje dcera :- )
