Průmyslová zóna byla takovým neuralgickým bodem minulosti. Příchodem firmy Schaeffler se snad vyřešil, ale co dál?
David Šimek: Co se týká samotného rozšíření zóny, narážíme na legislativní problémy. Zákon o ochraně půdního fondu nedovoluje rozšiřování měst, pokud mají v okolí bonitu půdy I. nebo II. To se týká tedy i Svitav. Další otázkou je, zda by teď vůbec nový závod sehnal zaměstnance. Už nyní se zaměstnavatelé perou s nedostatkem pracovní síly. Jakýkoliv další investor by to mohl ještě více zhoršit. Přesto současní zaměstnavatelé mají v šuplících projekty rozšíření kapacit na současných plochách. Již nyní probíhá jednání zaměstnavatelů se školami a hledají se vzájemné možnosti spolupráce. Město Svitavy nyní intenzivně pracuje na projektové dokumentaci na propojení průmyslové zóny s budoucím obchvatem města. Rádi bychom na to požádali Czechinvest o dotaci, díky které bychom mohli získat podporu ve výši 75% rozpočtovaných nákladů.
A co ta nákupní centra? Není jich už dost?
David Šimek: Často se vede diskuse, proč město povoluje budování dalších obchodních domů řetězců v okrajových částech města a proč si nediktuje vizuální podobu staveb, jak to udělali v Litomyšli. K této věci mohu uvést, že všechny projekty výstavby obchodních center jsou realizovány na soukromých pozemcích, které nikdy město Svitavy nevlastnilo. Nemáme tedy způsob, jak těmto aktivitám zabránit, natož ovlivňovat vzhled.
Uvědomuji si, že dochází k výraznému oslabení obchodní funkce náměstí. Již v roce 2012 jsme nechávali zpracovat odbornou studii na oživení náměstí, ze které vyšlo, že obchody, které v této zóně budou, musí nabízet sortiment, který v supermarketech je těžko dostupný (kavárny, galanterie, spodní prádlo...). Město Svitavy se k obchodníkům na náměstí chová vstřícně. Např. všechny předzahrádky jsou dávány bezplatně do výpůjčky, stejně tak v době COVIDU město odpouštělo či snižovalo obchodníkům platbu nájemného.
Radoslav Fikejz: Ano, David to popsal, jak to je. Nikdo na to nemá univerzální recept. Obchody na náměstí by měly mít exkluzivitu sortimentu, ale lidé by na tu exkluzivitu měli mít peníze. Nivelizace zaměstnaneckých mezd v bývalém textiláckém kraji však uměle drží výdělky dole. V momentě, kdy sem přijde investor typu Schaeffler a trochu naruší rovnováhu platů, vytváří tlak na tradiční firmy, které nemají na trhu tu jedinečnou pozici jako Schaeffler a bojují s konkurencí. Není zde ani tolik lidí, aby se firmy nepotýkaly s problémem, koho zaměstnat a nesváděly ještě boj na trhu práce. Čili za exkluzivitu zboží je nutné si zaplatit. Můžete si otevřít obchod s čím chcete, nenajde-li se kupec, zbudou vám plné regály, úvěry a nájemné. Tak zavřete a je vymalováno. Podívejte se na střídající se provozovatele obchůdků na náměstí. Podnikat, na to chce mít kapitál, srdce a štěstí. Vůbec to těm hazardérům nezávidím a přijde-li do toho epidemie a oni vydrží, musím smeknout. Ale bylo to i za první republiky, je to teď.
Antonín Benc: Všichni volají po oživení náměstí, to lze realizovat přes veřejné akce, podporu prodejců, zkrášlení prostředí, ale ve výsledku ho musí chtít oživit každý z nás a nečekat, že to zajistí úřad nebo někdo druhý. Ve Svitavách je to již takový univerzální problém. Možná by nebylo špatné, aby se každý z nás zamyslel, kolikrát za týden, měsíc něco koupil na náměstí. Že není co, protože tam jsou jen banky? Kolikrát jste zašli pro dobrou kávu do několika kaváren na náměstí? Nebo koupit do nějakého obchodu na náměstí třeba pečivo, maso, květinu, dekoraci do domu či elektroniku? Když budeme více věnovat pozornost současným malým obchodům, bude růst i atraktivita náměstí a další živnostníci se nebudou bát otevírat své obchody. Že jsou dražší než supermarkety? Ne vždy toto pravidlo platí, nehledě na kvalitu výrobků a služeb.
Ditta Kukaňová: Všichni bychom určitě uvítali stálou celoroční tržnici. Na farmářské trhy už si pomalu zvykáme, ale taková tržnice by měla spoustu výhod. Jednak bychom nebyli vázáni na jeden den v týdnu a jednak by taková trvalá možnost přilákala určitě i větší skupinu dodavatelů a prodejců. Tím, že by tržnice byla pod střechou, by se mohl rozšířit sortiment o chlazené položky. Vždyť co je lepšího, než si každý den zaskočit pro čerstvé výrobky od lokálních farmářů – všichni bychom udělali to nejlepší pro naše zdraví a také bychom nákupem podpořili malopěstitele v okolí. Nehledě na ekonomickou stránku věci, protože instalace a úklid stánků každý týden stojí nemalé peníze a zaměstnanci společnosti SPORTES by se místo toho mohli realizovat jinde. Takovou novogotickou tržnici, jako mají třeba v Budapešti (doporučuji určitě navštívit, Central Market Hall na břehu Dunaje), tady ve Svitavách asi nikdy mít nebudeme, ale kdyby se našly prostory pro jakoukoli menší variantu, byla by to výhra.
Radoslav Fikejz: Pardubický kraj – a zejména ta naše oblast Svitavska - nikdy nebude patřit k TOP destinacím z hlediska turistů. Ti to tu spíše objevují průjezdem a jednodenní výletní formou. Není až tak podstatná ubytovací kapacita ve městě, i když v ní podstatný rozdíl oproti 90. letům je, důležitá je struktura regionu, kvalita gastroslužeb. Nač bychom turisty lákali? A přitom je to jasné na první pohled – to kvalitní se ukrývá kolem města: v přírodě, dostupnosti všeho podstatného v destinaci. Pro cyklisty značka ideál, ale i tak jsme měli jeden cíl, a to vymyslet systém značených cyklostezek tak, abyste se dostali s co možná největší mírou bezpečnosti přes město i mimo něj. Slibujeme si mnoho od obchvatu, který to zde zklidní. Nebudete pak třeba s dětmi stát opřeni o kolo a čekat před krizovými okružními křižovatkami. Jsou vymyšleny podjezdy pod R35 do Koclířova, což je jeden z podstatných cílů na Hřebeč a tuto část kraje. Obchvat zklidní i cestu na Litomyšl a Javornický hřeben, a tak jediným problémem je silnice na Poličku, která odděluje cyklostezky Vodárenského lesa a stezku Langerova lesa. Jakmile bude bazén, budeme vlastně na konci základní infrastruktury turistických služeb. A pak to bude stále o nápadech, jak zde turisty udržet přes noc. Naservírovat jim balíček aktivit pro všechny kategorie. Bude to o marketingu. Už jsme si to vyzkoušeli a ono to funguje. Platformy k tomu máme – Českomoravské pomezí, destinace Východní Čechy atp. Jen by mělo dojít k jejich renesanci. Je zde pět měst s podobnými problémy a v tom aktivním spojení je síla, kterou je zapotřebí probudit. A udržovat ji životaschopnou.
