Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.
Jdi si za svým snem a nenech si ho nikým vzít
Pěkné krédo, ale považoval jsem tě spíše za realistu...
Ale ano... ale člověk má mít sny, za které stojí za to se rvát. Na tom basketu je to vidět, ne? Když jsem s tím přišel do Sdružení pro město Svitavy poprvé... to bylo před deseti lety... taky jste se na mě dívali jako na snílka... a nyní jsme, myslím, na svitavské Tury pyšní...
Bezesporu... s tím musím souhlasit... ten basket a nejvyšší soutěž je tvým dítětem, které jsme si osvojili...
Považuji se za Svitaváka a jsem na své rodné město hrdý. Snažím se v rámci svých možností, aby nás takových bylo co nejvíce. A basket může být cesta. Kdybys mně položil otázku, kde jsem doma... tak musím odpovědět, že kromě vlastního domova je to hala Na Střelnici... jako aréna nevšedních sportovních zážitků. Jako patriot vidím ale i místa, která tak radostná nejsou. Myslím třeba nemocnici, která by si zasloužila významnou investici do lůžkových oddělení. I tomu se snažím v rámci rozvojových projektů Nemocnice Pardubického kraje, kde pracuju, pomoci.
Vzděláním jsi ekonom?
Po vysoké škole jsem nastoupil v národním podniku Vigona, kde jsem odpracoval celkem sedm let. Poslední rok jsem byl ředitelem závodu 03. Od roku 1995 do roku 2015 jsem pracoval jako ekonom v naší nemocnici. Toto povolání mě velmi bavilo a jsem rád, že jsem byl u velké změny, kterou nemocnice prošla až do dnešní podoby. Myslím, že se máme čím pochlubit. Po fúzi pěti nemocnic Pardubického kraje jsem rok působil jako ekonom celé společnosti v Pardubicích. Nyní pracuji na Krajském úřadě Pardubického kraje na odboru zdravotnictví jako vedoucí ekonomického oddělení.
O tobě se ví, že jsi sběratel... že jsi vlastně nelhal, když jsi říkal, pojď, ukážu ti sbírku motýlů...
Entomologie je moje největší vychytávka. Není špatné mít přehled o tom, co kde leze a lítá. V latině to zní velmi romanticky a taková všední procházka přírodou se leckdy změní v poučnou odbornou přednášku... :-D Životem mě provází také hudba všeho druhu, pocházím z hudební rodiny. Hrál jsem na akordeon a trombon i v dechovce a u hudby relaxuji. Krásné vzpomínky mám na pana Pařízka a jeho mládežnickou dechovku. Při oslavách kulatého výročí Svitav jsem si zahrál na našem náměstí v speciálně sestavené „obří“ dechovce a byl to pro mě nezapomenutelný zážitek.
Ale jako historik tě mám spojeného se starými pohlednicemi...
Staré pohlednice Svitav jsou mojí velkou vášní, kterou jsem zdědil po svém otci. Je zajímavé vidět, jak se Svitavy za sto let změnily... je taky dobré vidět, že tehdy před obchody na náměstí jsou pouze koupěchtiví lidé, nikoliv bezdomovci jako dnes... ale je to takový povzdech.
Proč sis vybral právě basket?
Od roku 1976 jsem hrál basketbal za Svitavy a poznal mnoho „kamarádů do deště“. Po skončení hráčské kariéry jsem věnoval tomuto sportu svou energii v trenérství mládeže i mužů s cílem hrát republikové soutěže. Později jsem využil svých manažerských zkušeností k postupné profesionalizaci mužského týmu. Ve Svitavách se mi splnil velký sen o krásné víceúčelové hale, kterou nám závidí celá republika. Trenérská práce s malými basketbalisty mě velmi obohacuje a vidím v ní velké poslání.
Fakt je ten, že po rozpačitých začátcích se dostavily úspěchy a s nimi i fanoušci...
Letos nejmladší Tuříci dovezli z mistrovství republiky bronzové medaile, což po únorovém bronzu Turů v Českém poháru a jejich konečném čtvrtém místě v KNBL potvrdilo, že sny jsou od toho, aby se plnily... V září hrají sedmnáctitisícové Svitavy evropský pohár proti patnáctimilionovému Istanbulu. Tomu se snad ani nedá věřit...
Takže basket je pro tebe filozofií?
Nejen basket, ale sport obecně je skvělou přípravou do života a člověk se v něm naučí tvrdé práci, která může být odměněná vítězstvími, ale také vyrovnáním se s prohrami, které každý sport rovněž přináší. Ono – ať chceš, nebo ne – vše nějak souvisí s penězi, a proto je třeba umět využívat projektového myšlení. Bez kvalitních projektů v jakýchkoliv oblastech se dál neposuneme. Jsem rád, že v oblasti zdravotnictví i sportu (nejen basketu) jsme se posunuli v minulosti velmi výrazně dopředu.
Ty jsi členem Sdružení pro město Svitavy poměrně dlouho...
Ano, po „sametové revoluci“ jsem byl u zrodu Sdružení pro město Svitavy, kde jsem se snažil uplatnit odborné znalosti i vědomostí k rozvoji města. Téměř dvacet let jsem vedl finanční výbor městského zastupitelstva a jeho členem jsem dosud. Jsem rád, že se podařilo rozvíjet město s malým zadlužením i dostatečnou finanční rezervou pro budoucnost. Ne všem městům se to podařilo.
