Dotaz:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, z jakých důvodů by se měl velký kruhový objezd rekonstruovat. Děkuji a přeji Vám krásný zbytek dne.
T. K.
Odpověď:
Dobrý den,
když se v minulosti budoval kruhový objezd, zavázalo se město, že dokončí v brzké době jeho výstavbu středové části. Jistě jste si všimnul, že kruhové objezdy mají uprostřed vždy vyvýšený terén, který brání přímému rozhledu přes kruhový objezd. A toto opatření právě plánujeme v příštím roce realizovat. Jelikož jsme nechtěli zde budovat jen travnatý kopec, je připraveno toto řešení. Zároveň dojde k obnově živičného krytu. Věřím, že se tent projekt vydaří a kruhový objezd se stane příjemným místem pro řidiče.
V případě jakéhokoliv dotazu se neváhejte na nás opět obrátit.
Pěkný advent
David Šimek
Dotaz:
Zaujal mě program jedné volební strany v části týkající se městské hromadné dopravy a nemohu se nezeptat, proč se již dříve někdo touto problematikou nezabýval a proč Sdružení pro město Svitavy, které se již mnoho let podílí na vedení města, již dávno nevyšlo svým občanům vstříc a neřešilo problém dopravy po městě?
H. P.
Odpověď:
Záležitostí MHD jsme se zabývali intenzivně v roce 2011. Nechali jsme zpracovat několik variant, z nich nejvýhodnější byl model BUSTAXI. Nicméně finanční náklady na zřízení (autobusové zastávky, pořízení dopravního prostředku, dopravní značení) byly dost vysoké, že jsme se přiklonili i nadále podporovat dopravu od dveří ke dveřím, kterou provozuje pro seniory a handicapované občany Salvia Svitavy.
Dotaz:
Jak může vedení města a jeho zastupitelé změnit průjezdnost města a vymístit z něj tranzitní kamionovou dopravu, dokud nebude realizována stavba obchvatu kolem Svitav, jaké mají vůbec možnosti toto ovlivnit? Některé strany to ve svém volebním programu slibují.
H. P.
Odpověď:
Již několik let občané Lačnova bojují o vymístění kamionové dopravy. Bohužel všechna jednání byla neúspěšná. V loňském roce jsme přišli s nápadem, omezit nákladní dopravu alespoň v jednom směru. Po dlouhých vyjednáváních se zástupci Pardubického kraje, ŘSD a Policií ČR, byl tento námět schválen. Ředitelství silnic a dálnic si vše podmínilo tím, že doprava může být odkloněna až po obnově živičného krytu na silnici ze Svitav ke Koclířovu. Tato investice bude realizována na jaře 2015. Tudíž v této záležitosti není třeba vyvíjet nějaké nové aktivity. Stačí jen dohlédnout, aby dohoda všech stran byla dodržena a Pardubický kraj uhradil náklady na dopravní značení ve výši cca 400 tis. Kč. Největší kus práce v této záležitosti byl již odpracován. S touto záležitostí souvisí i výstavba obchvatu města. Ministerstvo dopravy připravovalo před dvěma lety seznam investic, které budou podporovány v programovacím období 2014 -2020 z evropských fondů. Díky iniciativě D. Šimka a P. Čížka se podařilo dostat obchvat města do tohoto seznamu. V této souvislosti Ředitelství silnic a dálnic ČR dostalo pokyn začít s intenzivní přípravou akce a s pokračováním ve výkupech pozemků. Letos v září schválila sněmovna novelu zákona o výkupu pozemků. Nyní bude následovat postupné vykupování a aktualizace projektové dokumentace tak, aby v roce 2017 mohla být investice zahájena. V současné době může město pomoci pouze při jednáních s vlastníky pozemků při výkupu pozemků.
Dotaz:
Kolik a jakých projektů se podařilo realizovat díky využití možnosti získat na jejich realizaci dotace a kolik by do těchto projektů muselo město investovat, pokud by je stavělo pouze z vlastních zdrojů, případně kolik by jich nebylo možno bez dotace realizovat vůbec?
H. P.
Odpověď:
V letech 2011 - 2014 bylo zrealizováno velké množství projektů v celkové výši 414 mil. Kč. Tyto projekty mohly být zrealizovány díky dotacím ve výši 202 mil. Kč.
Dotaz:
Začínám si ujasňovat, komu dám svůj hlas v nadcházejících komunálních volbách. V této souvislosti mám na Vaše sdružení otázku. Jakých konkrétních výsledků v politice zaměstnanosti bylo dosaženo za Vašeho působení na radnici?
Igor Fabián
Odpověď Davida Šimka:
Vážený pane Fabiáne,
pokusím se Vám ve stručnosti odpovědět na Váš dotaz. Předem musím říci, že mi není úplně jasné, jak dlouhé období našeho působení máte na mysli. Nicméně, za mého působení na radnici (od konce roku 2010), se uskutečnila řada jednání s případnými zájemci o pozemky v průmyslové zóně. Ta jednání, bohužel, nevedla k výsledku. Dále se konala jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu, na agentuře Czechinvest v Praze a v Pardubicích a jednání s představiteli Hospodářské komory. Prezident Českoasijské obchodní komory navštívil Svitavy, seznámil se s průmyslovou zónou a setkal se s významnými podnikateli, kterým nabídl pomoc v získávání obchodních kontaktů či partnerství v Asii. Dále jsem oslovoval velvyslanectví všech zemí, jejichž firmy mají v našem městě zastoupení (USA, Dánsko, Německo, Francie).
Kromě jednání s různými subjekty jsme byli v pravidelném kontaktu se současnými firmami, které působí na území našeho města. Snažili jsme se jim pomoci při přípravě jejich investičních záměrů, které zamýšleli (a zamýšlejí) ve Svitavách realizovat. Pravdou je, že hospodářská krize uplynulého období donutila investory k opatrnosti a ke zvažování míry rizika jejich investice. To není výmluva, to je prostě fakt.
Ze struktury dat o nezaměstnanosti v regionu jasně vyplývá potřeba vytvářet podmínky pro zaměstnávání absolventů škol všech typů, jichž ale město není zřizovatelem, ale školy se poptávce na trhu práce samy přizpůsobují. Dále se snažíme podporovat pracovní místa pro velmi ohroženou kategorii, dejme tomu 50+.
Co to konkrétně znamená? Nyní jsme v kontaktu s firmou Fibertex, která v příštím roce bude stavět nový závod v průmyslové zóně. Této firmě se snažíme vyjít maximálně vstříc při přípravě infrastruktury. Dále musím říci, že nyní jednáme s významným investorem, jehož záměrem je nákup pozemku v průmyslové zóně, na němž plánuje vybudovat závod, ve kterém by v roce 2017 mělo být zaměstnáno okolo 300 zaměstnanců a v dalších letech by mohlo dojít k nárůstu o dalších 500 pracovních míst. O výsledku tohoto jednání budeme veřejnost informovat podrobněji v okamžiku, kdy dojde ke schválení prodeje příslušných pozemků.
Nevím, zda jsem Vás plně uspokojil, ale musím konstatovat, že nám vysoká nezaměstnanost, která je v celém našem regionu zřetelná, není lhostejná a že se snažíme udělat vše pro to, abychom ji co nejvíce snížili. Mnohé se daří, je to ovšem běh na dlouhou trať, který nám komplikuje nepříznivá legislativa a špatná dopravní obslužnost, která by se mohla – jak doufáme – vyřešit např. vybudováním rychlostní komunikace R35 a celou průmyslovou zónu na ni napojit.
Mgr. David Šimek, starosta města a lídr SPMS
Odpověď Radoslava Fikejze:
A co já bych dodal k problematice nezaměstnanosti? Starosta města hovoří o vizích a primárních a dlouhodobých úkolech, které město čekají a které musí vyřešit, ať na radnici sedí jakákoliv reprezentace. Nelze však zapomenout, že město je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Je na ně napojeno mnoho příspěvkových organizací, eseróček, akciovek s majoritním podílem. Jsme rádi, že místní firmy se stávají vítězi výběrových řízení na investiční akce města. Má to synergický efekt. Nevím sice přesně, co to znamená, ale vím, že nebudou-li investiční akce, ubude práce pro Svitavany. Ti, nebudou-li mít práci, nebudou utrácet. Pak se to projeví v plnění plánovaného rozpočtu.
Nejsme nadšeni z toho, že se mění legislativa ministerstva práce a sociálních věcí, že se rozkolísal systém veřejných prací, mohl se pouze změnit s vyšší motivací pro nezaměstnané, ale základní myšlenka byla dobrá – motivovat nezaměstnané, aby neztráceli pracovní návyky. Dokážu si představit rasantnější přístup ze strany státu k aktivní politice zaměstnanosti. Ale přesto jsme zaměstnávali značné množství lidí přes úřad práce.
Není samo sebou, že jsme ustáli transformaci Vody a Sport na Sportes bez ztráty zaměstnaneckých pozic, není samosebou, že jsme ustáli snížení objemu peněz do sociálních služeb bez propouštění, členové SPMS aktivně prosazovali stabilizaci středního školství a nemocnice. Základní školy a mateřinky a jídelny nevyjímaje. Tady si myslím, že pevně stojíme na straně zaměstnanců, ovšem jsou věci, které ovlivnit nelze.
Nemalou roli hraje i udržitelnost projektů, které s sebou nesly pracovní místa. I když monitorovací období je u konce (Fabrika), pracovní pozice zůstaly. To jsou pouze dílčí věci, ale nejsou samozřejmé.
Radoslav Fikejz, člen rady města
Dotaz:
Dobrý den, chtěla bych velmi poděkovat za úklid vzniklé skládky po celé délce lánského větrolamu, kam často chodím za sportem a relaxací.
Děkuji, Jana Fiedlerová
Odpověď:
Vážená paní Fiedlerová, máme radost z toho, že se dílo podařilo a že se Vám to také líbí.
S pozdravem
David Šimek, starosta města a lídr SPMS
Dotaz:
Pane starosto. Nešlo by zařídit, aby Svitavy měly svou filatelistickou známku? Myslím, že by to městu prospělo.
J. Pešák
Odpověď:
Vážený pane Pešáku,
děkujeme za Váš zájem o vydání známky s motivem Svitav. Sdílíme Váš názor, že by to městu prospělo. Naše město by si zasloužilo mít svou známku. Radnice již v minulosti takovou snahu podporovala. Požádal jsem člena SPMS, Milana Báču, který je aktivní ve svitavském klubu filatelistů, aby se pokusil zformulovat několik řádků k této problematice.
David Šimek
Pokusy vydat nějaký svitavský motiv na známce tady byly vždy, dosud se to nikomu nepodařilo. Mnohokrát o tom mluvíval významný svitavský filatelista, již zesnulý pan Sýkora, jak se po dlouhá léta filatelisti snažili, jak do toho byly zaangažovány tehdy místní i stranické orgány. Ke snaze dostat Svitavy na známku dochází permanentně od počátku nového tisíciletí, vždy jsem se u toho nějak pohyboval.
Poprvé to bylo v roce 2003 při Evropském setkání mladých filatelistů, které proběhlo ve Svitavách. Byl jsem v té době předsedou organizačního výboru této akce. K dispozici bylo tehdy příležitostné razítko, R-nálepka, dopisnice A (9,--) a dopisnice B (6,40 Kč), které vytvořil grafik Vlastimil Sobota, a známka s přítiskem setkání (autorem známky byl grafik Zeman). Pochopitelně jsme měli sen, aby Česká pošta vydala známku se svitavským motivem, ale bylo to totálně neprůchodné, hodně pro to dělal tehdejší předseda klubu filatelistů P. Ducháček. Ediční plán se dělá řadu let dopředu a přednost mají jen velmi významné záležitosti.
Zkusili jsme to opět v roce 2006, když se slavilo 750 let od první písemné zmínky o městě Svitavy. Tehdy se nám všem zdálo, že to už je příležitost, kterou by Česká pošta měla vzít v potaz. Ze svitavské radnice byla podpora, velmi se v té věci angažoval Jiří Brýdl z pozice senátora, také vyjednával s ředitelství České pošty, leč bez úspěchu. Osobně jsem byl u jednoho jednání v Praze, pamatuji se, že se tehdy mluvilo o tom, že obcí s takovými výročími (a ještě významnějšími) je prý mnoho a všechny se chtějí dostat na známku. Kdyby se prý Svitavy staly památkou UNESCO, tak by o tom asi řeč být mohla. Tehdy jsme v klubu filatelistů s pomocí města vydali opět razítko, R-nálepku, dopisnice, osobně jsem v Praze zadával tisk známek s přítiskem (s motivem loga výročí Svitav – logo vytvořila tehdy studentka gymnázia Vlčková), po dva dny se ve Svitavách filatelistický materiál prodával. Bohužel bez skutečné známky s motivem Svitav.
Vloni začal náš klub filatelistů za podpory města a konkrétně pana starosty D. Šimka připravovat regionální filatelistickou výstavu, která ve Svitavách jako jedna z největších filatelistických akcí roku 2014 v ČR. A opět se připravuje filatelistický materiál (bude pamětní razítko, R-nálepky, dopisnice) a opět se jedná o známce. Současný předseda filatelistického klubu M. Pešek kolem toho vyvíjí aktivitu, šance na úspěch však není velká. Ale snaha, jak jsem to popsal, je více než 10 let vidět.
Kromě známek s přítiskem jakéhokoliv motivu existuje ještě jedna možnost. Dneska není problém vydat si tzv. „vlastní známku“, stačí dodat motiv, objednat (min. 600 tiskových listů) a nechat si známku vyrobit v podobě samolepicí písmenové poštovní známky. Je to novinka této sezóny. Protože však nejde o klasickou známku, filatelisticky to nemá téměř žádnou cenu. A není to nejlevnější. U příležitosti nějaké významné události ve městě se o takovém počinu dá však uvažovat.
Milan Báča
Přikládáme informaci publikovanou již v roce 2004 v Našem městě (č. 11/2004)
Dotaz:
Dobrý den, Bydlíme na ulici Svitavská v Lánech a pod okny máme dětské hřiště.To by nás nijak netrápilo proto,že i mi máme malé dítě a druhé čekáme každým dnem,To co nás a jsem si jist,že nejen nás ale i jiné rodiny s dětmi trápí je to že se na to hřitě bojíme pomalu chodit.Je tam pořád plno neukázněných Romů kteří již několikrát slovně a i jednou fyzicky napadli našeho syna.Zatím to nebylo nic vážného ale nechce se nám čekat na závažnější případ.Rád bych věděl zda by se s tím nedalo něco udělat.Tyto hřiště jsou stavěny pro všechny a ne jen pro občany kteří se neumějí chovat.Jistě pochopíte že je holý nesmysl se s touto komunitou dostávat do nějakého sporu proto,že jsou státem chránění jako korunovační klenoty.Chápu,že je tato otázka velice choulostivá a proto vás prosím o odpověď.Předem moc děkuji.
S pozdravem Jakubů s rodinou.
Odpověď:
Dobrý den, soužití na Svitavské ulici v souvislosti s provozem hřiště monitorujeme a řešíme přes strážníky, policisty, zaměstnance sociálních služeb a správce firmy Sportes Svitavy s. r. o. V případě jakéhokoliv napadení či jiného protiprávního jednání kohokoliv doporučuji neprodleně se obratit na policii, nečekejte na závažnější případ. Městská policie pravidelně monitoruje situaci na hřišti, řeší veřejný pořádek a je připravena na jakoukoliv stížnost vyjet a zabývat se jí, případně postoupit k vyšetřování Policii ČR. Musí mimo jiné vycházet z toho, zda se stal veřejnoprávní delikt či ne. Jelikož v jednání na hřišti a pohledu okolí šlo spíše o odlišnost v chování a mentalitu zúčastněných či neshody nezletilých, vyzvali jsme k větší spolupráci terénní pracovníky sociálních služeb a příslušného odboru se zaměřením na tuto komunitu. Věřte, že pravidelně sleduji vývoj nejen na tomto hřišti. Nestranný pohled na soužití Romů a většinové společnosti je pro nás zásadní. Díky za podnět.
S pozdravem
David Šimek
Dotaz:
Dobrý den, chtěl bych Vám položit dotaz ohledně členství ve straně SPMS Sdružení pro město Svitavy. Zajímalo by mě zejména to, jak se občan Svitav může stát vaším řádným členem, co tento akt znamená, jaké má člen povinnosti a práva, co musí splňovat. Popřípadě by mě pak zajímala informace o kandidatuře za Vaši stranu do zastupitelstva města Svitavy v následujících letech. Moc děkuji za stručné odpovědi.
T. Kodytek
Odpověď:
SPMS je nezávislé společenství, které nemá stanoven žádný přesný mechanismus přijímání či vylučování svých členů, jak to bývá obvyklé u klasických politických stran. Vždy to fungovalo tak, že do řad SPMS přiváděli další spoluobčany sami členové. Každý návrh-doporučení všichni členové SPMS probírají společně. Vždy se podařilo oslovit ty, kteří byli skutečnými osobnostmi ochotnými pracovat pro město.
Dotaz:
Vaše Sdružení SPMS se tváří jako nezávislé sdružení. V žádné databázi jsem neobjevil vaši identitu, podotýkám ani v registru ministertva vnitra. Pokud jste nezávislým sdružením kandidátů, pak se vás pravděpodobně týká zákon o volbách a doložení kandidátky peticí občanů. Můžete mě i ostatním svitavským občanům objasnit v jaké formě budete vystupovat před podzimními komunálními volbami?
Jirka Z., Svitavy
Odpověď:
Vážený Jirko,
SPMS je sdružením nezávislých kandidátů. Někteří členové našeho sdružení jsou členy strany Nestraníků (M. Sezemská a P. Špaček). Z těchto důvodů není třeba shánět podpisy občanů.
David Šimek
Dotaz:
Kolik místostarostů bude SPMS po volbách prosazovat na radnici? (bez podpisu)
Odpověď:
SPMS bude po volbách prosazovat na radnici pouze jednoho uvolněného místostarostu.
Dotaz:
Není to tak dlouho, co město Svitavy mělo za místostarostu ing. Větra z kandidátky SPMS. Jednoho dne se pak objevila zpráva, že se toho postu vzdává a prakticky zmizel. Dokáže dnes nějak rozumně vysvětlit, jak se tento prakticky neznámý člověk z MT dostal až na takto vysoký post s minimem preferenčních hlasů? Tušíte, co je s ním dnes? Je stále členem sdružení?
Tomáš Bondy
Odpověď:
Z neznámého známým se stává člověk, když se v jakékoliv veřejné činnosti začne angažovat. Tak tomu bylo a je i v osobě ing.Větra, občana Svitav pocházejícího z M.Třebové (ostatně řada z nás odněkud přišla). V roce 2002 byl ing.Větr zvolen většinou všech zastupitelů místostarostou našeho města a beze zbytku naplnil očekávání, že bude schopným hospodářem, analytikem a manažerem rozvoje města a dobré správy jeho majetku. To mohou potvrdit ti,kteří se sním měli možnost setkávat a mají schopnost objektivně takovou činnost hodnotit. Jeho odchod byla pro město ztráta. Možná i přízemní radost těch,kteří se jeho předností obávali pro další komunální volby.
Václav Koukal
Dotaz:
Kdy před volbami se začne scházet Sdružení pro město Svitavy? Tím, že jste vylepili plakáty po Svitavách, jste už začali pracovat?
K. Šmíd
Odpověď:
Tak to je asi největší omyl veřejnosti, se kterým se setkáváme. Naše sdružení není jen „jednoúčelovým“ volebním uskupením. Možná budete překvapen, ale členové SPMS se scházejí a jednají i mezi volbami, a to poměrně často: obvykle několikrát do roka, v předvolebním období podstatně častěji, od počátku roku 2009 jsou setkání přibližně v dvouměsíčních intervalech, v současné době minimálně jedenkrát měsíčně. Kromě toho se pravidelně setkávají pracovní skupiny, aby kontrolovaly plnění volebního programu a vytvářely nový volební program. Členové SPMS se scházejí také z podnětu svých zastupitelů a lídrů – např. před projednáním rozpočtu města, při projednávání důležitých projektů města apod. Je však potřeba také připomenout, že členové SPMS jsou víc než kolegové, proto se scházejí při různých společenských událostech, zajdou např. společně do divadla. Jsme skutečně tým, který funguje více než 15 let. Protože nezapadáme do žádných stranických struktur, můžeme se na rozdíl od většiny jiných volebních uskupení zabývat především komunální politikou. Scházet se a jednat považujeme za nutné a samozřejmé, vždyť jsme byli od roku 1994 vítězi voleb ve Svitavách. A to už je opravdu o odpovědnosti.
Dotaz:
Dotaz na vedení muzea: Vloni se proslýchalo, že bude v muzeu v provozu letní kino. Nestalo se tak. Jak to vypadá letos?
Z. Šíma
Odpověď:
Ano, je to tak. Plánovali jsme ho už v loňském roce, ale vzhledem k technickým problémům se to nepovedlo. Až letos se podařilo sehnat techniku, zázemí a vše předem zajistit tak, že se opravdu kino na měsíce červenec a srpen přestěhuje na tři dny v týdnu (čtvrtek, pátek, sobota) z kinosálu na muzejní zahradu. Promítání pod širým nebem má své kouzlo, zajištěno bude i občerstvení. Toto řešení má obrovskou výhodu, a sice variabilitu místa. V případě nepříznivého počasí (zima, déšť) není problém přejít ulici a usednout do sucha a tepla sálu kina Vesmír.
Dotaz:
DDM Paleta Svitavy se má přestěhovat do náhradních prostor na ZŠ Felberova, jelikož město Svitavy na zasedání zastupitelstva jednomyslně odsouhlasilo, že nepřevezme od Pardubického kraje stávající budovu. Zajímá mě Vaše stanovisko k tomuto problému. Děkuji za veřejnou odpověď.
Zbyněk Haupt
Odpověď:
Vážený pane,
pokusím se ve stručnosti odpovědět na Váš email. Než členové SPMS hlasovali, seznámili se podrobně s podmínkami pro činnost DDM po převodu zřizovatelské funkce. Teprve, když se ujistili, že nedojde ke zhoršení, s návrhem souhlasili.
Od 1. 1. 2011 bude činnost DDM převedena z Pardubického kraje pod město Svitavy. Stát nabízí bezplatné převedení budovy městu za podmínek, že v budově bude po dobu až 20 let provozována stejná činnost jako doposud (případně veřejná služba podobného typu), město by nesmělo nemovitosti ani jejich části převést na jiného vlastníka, nesmělo by je využívat ke komerčním účelům, nesmělo by je ani k takovým účelům pronajmout. V případě porušení podmínek by město muselo cenu nemovitostí uhradit. Pokud by město převzalo tento objekt, muselo by do jeho opravy investovat dle mého odhadu minimálně 20 milionů korun. Poté by muselo řešit, jaká činnost by ve 2/3 budovy probíhala.
Ideální by bylo zde opět zbudovat rockový klub, který zde v minulosti byl. Na druhou stranu v budově Lidového divadla jsou připraveny podmínky pro existenci rockového klubu. Bohužel se zatím nenašel nikdo, kdo by tuto činnost chtěl v našem městě provozovat.
Na lánském sídlišti je nyní největší koncentrace dětí ve městě. Proto si myslím, že poloha podle Vás „náhradních prostor na ZŠ Felberova“ je dobrá. Budova školy je velká. V budově se nacházejí dvě velké tělocvičny a prostor, kde dnes OS Bonanza provozuje nízkoprahový klub Díra. Za školou se nachází obrovský areál, který je v současné době ve špatném stavu a zasloužil by si v budoucnu rekonstrukci (SPMS ji podporuje). I tento areál je využitelný pro činnost DDM. Ve škole se nachází moderní počítačová učebna, taneční sál, místnost pro dramatickou výchovu a krásná učebna výtvarné výchovy, která není v odpoledních hodinách plně využívána. Myslím si, že budova nabízí obrovské příležitosti pro realizování mimoškolní zájmové činnosti.
V současné době koluje po městě petice zaměstnanců DDM. V ní je mimo jiné uvedeno, že DDM má 18 místností (4 kanceláře pro 5 zaměstnanců, místnost na keramiku a výtvarné techniky, počítačovou místnost, kuchyňku, malou tělocvičnu, 6 kluboven, sklady a místnost, kterou pronajímají firmě JV computers). Na ZŠ Felberova získá DDM bývalý byt školníka 3+1. Tento byt bude určen pouze jako zázemí pro kanceláře zaměstnanců DDM. Zde nebude žádná zájmová činnost probíhat!
Na webových stránkách DDM jsem si přečetl nabídku zájmových kroužků. Troufám si říct, že více jak polovina kroužků je realizována na stadionu Míru, v budově ZŠ nám. Míru, v mateřských školách, ve sportovní hale, v prostorách areálu Cihelna a na dalších místech ve městě.
V petici je dále uvedeno, že většinu kroužků vedou externisté. Těchto lidí si velmi vážím a oceňuji jejich ochotu trávit svůj volný čas s dětmi. I já jsem v minulosti pracoval jako jeden z externistů v DDM. Do dneška pracuji ve svém volném čase v TOM Zálesáci a vím, jak záslužná a nezbytná je práce s mládeží. Tomuto faktu však nebrání existence DDM v jiné budově. Naopak si myslím, že některé kroužky budou mít lepší materiálně technické podmínky pro svoji činnost.
Zastupitelé všech politických subjektů ve městě rozhodli jistě dobře: nepřevzít nemovitosti DDM, ale převzít jeho aktivity. Ani Sdružení pro město Svitavy nechce v žádném případě ochudit mládež o volnočasové aktivity. Naopak bychom rádi zefektivnili systém organizování těchto aktivit ve městě, případně rozšířili jejich nabídku.
David Šimek