Poznámka: Rozhovory se všemi kandidáty vedl Radoslav Fikejz a byly vedeny tak, že řada z nich je ryze osobních, někdy vážných, jindy úsměvných.
Věrko, jak stárnu a vím, že by bylo dobré, abych znal někoho v nemocnici... myslel jsem na interně, urologii a tak... tak jsem se seznámil s tebou, ale nevím, zda to byla dobrá volba... LDN je léčebna dlouhodobě nemocných...
No, nevím, jestli by ti byla známost se zdravotní sestřičkou důchodového věku k něčemu... máš se spíš seznamovat s mladšími lékaři...
Když já neumím ukrajinsky...
Oni umí česky. Mluv pomalu a pečlivě vyslovuj... teď vážně - 44 let pracuji ve Svitavské nemocnici, nyní v důchodovém věku na menší úvazek. Prošla jsem různými pozicemi, ale nejdéle jsem pracovala na LDN s dlouhodobě nemocnými a starými lidmi. Vím, jak je současný zrychlený život pro ně složitý, a proto jsem ráda, že máme ve Svitavách velmi dobře nastavené sociální služby.
A narodila ses ve Svitavách?
Nejsem původem ze Svitav, ale žiji zde již 46 let. Své město bych neměnila hlavně proto, že se to zde stále mění a vylepšuje. Dříve jsem říkala, že ve Svitavách není kam jít, ale i to se za poslední léta výrazně změnilo. Miluji procházky kolem rybníku Rosnička, procházky stezkami Brandu i oddech ve Vodárenském lese, parku Patriotů.
Od předsedkyně svitavského Klubu českých turistů bych čekal delší vycházky…
A ty si myslíš, že v okolí Svitav nejde nachodit spoustu kilometrů…...? Mám ráda přírodu, a proto jsem již 35 let členkou tohoto turistického klubu a posledních 12 let jeho předsedkyní. Baví mě pracovat s partou stejně naladěných lidí, připravovat jim výlety a zájezdy a poznávat s nimi krásná místa naší země. Ráda cestuji, s manželem jsme často trávili dovolené poznáváním Evropy, severní Afriky, nahlédli jsme i do Asie.
Takže cestování máte v rodině...
Manžel mi před nedávnem zemřel, čeká mě přehodnocení dalšího života, hledání nových cílů. Nemám však z toho strach, mám krásnou rodinu - dvě dcery, tři vnoučata a roční pravnučku, která je v této pro mě těžké době velkou radostí. Často ji hlídám a jako správná babička rozmazluji. Vnoučata jsem učila plavat, lézt po stromech, o prázdninách jsme žili zálesáckým životem, vařili pouze na ohni, dřevo si museli sami naštípat, myli jsme se jenom v rybníku nebo ve studené vodě. Těším se, až mi pravnučka povyroste, toto všechno s ní prožiji znovu.
Ty ses stala za Sdružení pro město Svitavy v minulém volebním období zastupitelkou, takže – předpokládám – že dále budeš aktivní v sociální oblasti...
Jsem ráda, že mohu díky svému zapojení v SPMS a v zastupitelstvu maličko přispívat k dalšímu zlepšení sociálních služeb. V tomto volebním období jsem usilovala o zbudování parku pro oddech a relaxaci u Penzionu pro seniory a povedlo se. Je to maličkost, ale mám z toho obrovskou radost. Také vítám rozšíření Seniorcentra v příštím volebním období. Staří lidé lpí na svém městě a těžko se smiřují s tím, když musí jinam. Také jejich rodiny a přátelé k nim budou mít blíž.
A čeho bys chtěla za další čtyři roky dosáhnout?
Co mě ve městě nejvíc chybí? Tak jako mnohým dalším lidem – život na náměstí. Je smutné o víkendech procházet prázdným náměstím. Chybí mi krámky, které na náměstích bývají. Je smutné projít ráno okolím náměstí, kde zůstávají po našich některých spoluobčanech kupy odpadků. Co mi vadí? Máme krásný park Patriotů, Vodárenský les, okolí rybníků a někteří z nás si tuto krásu pletou s odpadkovým košem. Na procházky tak chodím s pytlíkem a sbírám to, co ostatní zapomněli odnést.
Jak se ti žije ve Svitavách?
Ve Svitavách se mi žije dobře. Mám zde všechno, co k životu potřebuji – práci, kulturní a sportovní vyžití, krásné okolí k procházkám. A vím, že až budu potřebovat pomoc ve stáří, najdu ji také ve svém městě. Svitavy jsou dobré město pro život.
